|
|
Znalost sester pracujících na dětských odděleních v ošetřování střednědobých cévních vstupů
Müllerová, Julie ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Průšová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování a prozkoumání znalostí sester v ošetřování střednědobých cévních vstupů zavedených pediatrickým pacientům. Cílem práce bylo na základě dotazníku zjistit míru vědomostí sester v jednotlivých typech střednědobých katétrů a míru znalostí ošetřovatelských postupů souvisejících s katétrem. Teoretická část práce zahrnuje pediatrická anatomická specifika, obecnou charakteristiku cévních vstupů, konkrétně popsané typy střednědobých žilních vstupů a ošetřovatelskou péči o tyto katétry. Empirická část prezentuje utříděná data ve formě přehledů tabulek a výsečových diagramů, která jsou následně porovnána s hypotézami orientovanými na věk, délku praxe, pracovní zařazení a specializovanou způsobilost respondenta v oblasti intenzivní péče. Metodika šetření spočívala v distribuci strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce ve formě didaktického testu sestrám pracujícím na dětských odděleních Fakultní nemocnice v Motole. Zkoumaný vzorek se skládal ze 76 respondentů. Prostřednictvím dotazníkového šetření byl zjištěn statisticky významný rozdíl u tří položek v závislosti na pracovním zařazení respondentů ve prospěch respondentů pracujících na jednotkách intenzivní péče. Dále se procentuálně prokázala hlubší znalost PICC oproti znalostem midline katétru, znalost správnosti...
|
|
|
Hodnotící škály v ošetřovatelském procesu u dětí
BENEDIKTOVÁ, Anna
Současný stav Ošetřovatelský proces je nedílnou součástí kvalitní ošetřovatelské péče v pediatrii. Tento proces obsahuje mnoho jednotlivých složek, které dovedou společně vytvořit celek, který nejen napomáhá sestrám, ale také zpříjemňuje pacientům pobyt v nemocničních zařízeních. Jednou ze složek jsou hodnotící a měřící škály. Ty mohou být zaměřené na bolest, vědomí, nutrici či riziko pádu. Cílem práce Bylo zorientovat se v hodnotících a měřících škálách v pediatrii a zjistit jejich uplatnění v ošetřovatelském procesu na vybraných pracovištích dětských odděleních. Nejprve jsme zjišťovali, jaké hodnotící škály lze uplatnit v ošetřovatelském procesu u dětí. Poté následovaly rozhovory, ve kterých jsme se zaměřili na hodnotící škály používané na vybraných pracovištích a jak sestry nahlížejí na používání hodnotících škál. Metodika Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi jsme vyhledávali v odborné literatuře hodnotící a měřící škály v pediatrii. V druhé fázi jsme prováděli hloubkové rozhovory, které se uskutečnily se sestrami, které pracujícími na standardních odděleních nebo na JIP. Výzkumné šetření bylo zpracované formou vyhledávání informací z literatury a také za pomoci hloubkových rozhovorů se sestrami na námi vybraných odděleních. Sběr dat probíhal od ledna do června roku 2023. Všechny rozhovory byly nahrány na diktafon a následně přepsány do programu MS Word. K analýze a kódování dat byla požita metoda "tužka papír". Následně byla data rozčleněna na celky, ke kterým byly přiřazeny příslušné kódy a ty byly seskupovány do kategorií. Tyto kategorie a podkategorie byly následně zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky Z výzkumu jsme zjistili, že na hodnocení bolesti je mnoho škál, a ne všechny lze aplikovat na stejný věk. Na každou ze škál je navíc potřebné vyhledat správnou tabulku či techniku a každá je ve výsledku jinak hodnocená. Sestry znají hodnotící škály, které využívají na odděleních a vědí, k čemu slouží, ale neznají jejich přesné názvy, nýbrž spíše obecné k dané hodnotící problematice. Většina sester mluvila na obecné rovině, jako například "hodnocení bolesti", "hodnocení rizika pádu", "hodnocení vědomí". Ne všechna pracoviště využívají stejné hodnotící techniky a ani všechny stejné hodnotící oblasti. Závěr Z výsledků vyplívá, že hodnotící škály jsou nezbytnou součástí ošetřovatelské dokumentace. Bylo použito již mnoho hodnotících škál, tudíž si většina odděleních dovede vybrat jednu, která jim na danou problematiku bude vyhovovat a také to tak námi vybraná pracoviště učinila. Důležité je však zvolit tu správnou s ohledem na věk a psychomotorický vývoj dítěte. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické i praktické části výuky v Pediatrickém ošetřovatelství. Hodnotící techniky lze využít při odborné praxi na daných pracovištích nebo můžeme nabídnout hodnotící škálu na hodnocení bolesti, kterou jsme vymysleli. Mohla by pomoci sestrám v diagnostikování a určování stupně bolesti u všech věkových kategoriích.
|
|
|
Úloha dětské sestry v prevenci CAN syndromu
KROUŽKOVÁ, Aneta
Současný stav: Syndrom CAN (Child Abuse and Neglect) lze charakterizovat jako fyzické a psychické týrání, sexuální zneužívání a zanedbávání dítěte. Nejčastěji se takového jednání s dítětem dopouští rodiče nebo rodinní příslušníci. Součástí CAN syndromu je i domácí násilí a šikana. Cílem práce bylo vyhodnotit trendy v počtu hlášených případů násilí na dětech v České republice v letech 2012-2021, popsat znalost rodičů o syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, popsat znalosti rodičů o syndromu třeseného dítěte, popsat roli dětských sester v prevenci syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte a popsat roli dětských sester v prevenci syndromu třeseného dítěte. Metodika: Pro empirickou část práce byla zvolena kvalitativně-kvantitativní výzkumná strategie. Pro kvantitativní sběr dat byly zvoleny metody sekundární analýza dokumentů z Ministerstva práce a sociálních věcí za období 2012-2021. Pro druhou část kvantitativního výzkumu byla využita metoda dotazníkové šetření pomocí nestandardizovaného strukturovaného dotazníku. Sběr dat probíhal z části v ordinacích praktických lékařů a z části byla data sesbírána online, prostřednictvím sociálních platforem pro rodiče. Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo 212 rodičů. Pro kvalitativní sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících u praktického lékaře pro děti a dorost. Výběr rodičů a sester byl záměrný. Výsledky: Ve sledovaném období 2012-2021 bylo do registru MPSV nahlášeno celkem 84 897 případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí (100 %). Nejčastější zastoupenou formou syndromu CAN bylo zanedbávání 72 %. Případů psychicky týraných dětí bylo 11,2 %, případů sexuálně zneužívaných dětí, včetně dětské prostituce a dětí zneužitých k pornografii, bylo 10,2 %. Fyzicky týraných dětí bylo 7,6 %. Zastoupení dívek a chlapců bylo téměř vyrovnané, jednalo se o 51,5 % dívek a 48,5 % chlapců. Nejvíce týranou, zneužívanou a zanedbávanou skupinou dětí byly děti ve věku od 6 do 15 let 55 %. V rámci statistického testování nebyla potvrzena hypotéza, že počty hlášených případů násilí na dětech v letech 2012-2021 významně rostly (p <0,830). Dotazníkového šetření se účastnilo celkem 212 rodičů a z toho se 43,9 % respondentů setkalo s nějakou formou syndromu CAN. Dle oslovených rodičů mezi nejrizikovější skupiny osob, u kterých je vyšší riziko, že se budou dopouštět týrání, zanedbávání nebo zneužívání dítěte patří: osoby závislé na alkoholu; uživatelé návykových látek anebo sexuální devianti. Nejčastěji se dle respondentů dopouští sexuálního zneužívání nevlastní otec (87,7 %) nebo strýc (66,0 %). Dle respondentů mezi příznaky fyzického týrání patří: modřiny různého stáří, změna chování dítěte, popáleniny, zlomeniny nebo bodné rány. Dle respondentů mezi příznaky sexuálního zneužívání dětí patří: poranění análního otvoru , krvácení z pohlavních orgánů, změny chování, zvýšená úzkostnost nebo agresivita. Nejčastěji rodiče souhlasili s tvrzením, že důsledkem třesení s kojencem je poranění jeho mozku, krvácení do mozku, smrt dítěte nebo krvácení do sítnice. Znalost rodičů o syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte a syndromu třeseného dítěte se významně neměnila v závislosti na jejich vzdělání (p <277) ani na jejich věku (p <406). Na základě rozhovorů se sestrami v primárně-preventivní péči lze konstatovat, že role sester v prevenci CAN syndromu spočívá ve vyhledávání rizikových skupin dětí pro vznik CAN syndromu, spolupráce s dětským lékařem a edukace rodičů o syndromu třeseného dítěte. Závěr a doporučení pro praxi: Na základě teoretické a empirické části výzkumného šetření byl navržen informativní materiál "CAN syndrom", který je určený pro rodiče a sestry v ordinacích PLDD.
|
|
|
Tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců
DUDARCOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Procedurální bolest je způsobována během medicínských výkonů. Dlouhodobé vystavování bolesti má celou řadu dopadů, proto je velmi důležité dbát na management prevence procedurální bolesti. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti hodnocení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Druhým cílem práce bylo zmapovat dostupné metody tišení procedurální bolesti a posledním cílem bylo zmapovat možnosti zapojení matek nedonošených novorozenců do managementu prevence procedurální bolesti. Výzkumná část práce byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, metodou dotazování a pozorování. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů, které probíhaly s dětskými sestrami a s matkami nedonošených novorozenců. Další částí výzkumného šetření bylo pozorování dětských sester během bolestivých výkonů. Získané informace byly zapisovány do pozorovacích archů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v současné době je velká snaha o snížení počtu bolestivých výkonů, které musí nedonošení novorozenci podstoupit. Bylo zjištěno, že při hodnocení procedurální bolesti je třeba brát v potaz i veškeré okolnosti a nehodnotit pouze dle dané škály. Z nefarmakologických metod tišení bolesti je dle našeho výzkumu nejúčinnější přímý kontakt matky a dítěte. Farmakologické metody tišení bolesti se používají spíše ve vzácných případech. Dále bylo potvrzeno, že v současné době je velká snaha o zapojení rodičů do péče o nedonošené novorozence, ale je potřeba ji nadále zvyšovat a zapojit například i více otce. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít při vzdělávání dětských sester. Byl také vytvořen edukační leták pro matky.
|
|
|
Edukační potřeby matek novorozených dvojčat
ŠIMEČKOVÁ, Tereza
Úvod: I přes klesající trend výskytu vícečetných těhotenství se s dvojčaty setkáváme poměrně často. Péče o dvě děti naráz může být velice náročná, a z tohoto důvodu je důležitá podpora jak od partnera a rodiny, tak i od zdravotnického personálu. Mezi kompetence sester patří i edukace matek ohledně péče o novorozence, u novorozených dvojčat hraje hlavní roli bezpečnost a kojení. Cíle práce: Prvním cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u novorozených dvojčat. Druhým cílem bylo odhalit, jaké mají matky novorozených dvojčat edukační potřeby. Třetím cílem bylo odhalit nejdůležitější oblasti, v nichž je nutné matku edukovat a čtvrtým cílem bylo zjistit, zda existuje rozdíl v edukačních potřebách z pohledu matek a sester pracujících na stanici fyziologických novorozenců. Metodologie: Výzkumné šetření bylo zpracováno formou kvalitativní analýzy a pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se sestrami z neonatologického oddělení a matkami novorozených dvojčat. Rozhovory probíhaly od prosince roku 2022 do března roku 2023. Všechny rozhovory byly po souhlasu nahrány na záznamové zařízení a poté přepsány do programu Microsoft Word. K analýze, kódování a vytváření jednotlivých schémat byl využit analytický program ATLAS.ti. Následně byla data rozčleněna na celky, kterým byly přiřazeny příslušné kódy, které byly dále seskupovány do kategorií, které zachycovaly souvislosti s přímou vazbou na výzkumné otázky. Následně byly kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že mezi specifika ošetřovatelské péče u novorozených dvojčat patří jednoznačně kojení, které má nespočet benefitů jak pro novorozence, tak pro matku. Mezi oblasti, v nichž je nutné matku edukovat, patří výše zmíněné kojení, ale hlavně bezpečnost. Mezi edukační potřeby matek můžeme zařadit opět kojení a podporující, empatický přístup od sester. Mezi rozdíly v edukačních potřebách z pohledu sester patří praktická edukace s nácvikem a následným pozorováním matky, zda činnost provádí dobře a následná reedukace. Matky by naopak ocenily, kdyby se edukace účastnil ještě jiný člen rodiny. Závěr: Z výsledků vyplývá, že matky novorozených dvojčat jsou edukovány stejným způsobem, jako matky s jedním novorozencem. Důraz se klade hlavně na bezpečnost, aby matka nenechávala děti bez dozoru, nebo nenechala jednoho bez dohledu, zatímco se stará o druhého. Důležitou oblastí je také kojení, kdy se u matek dvojčat preferuje tandemové kojení, což znamená, že matka kojí obě děti naráz. Tato bakalářská práce může být využita ve zkvalitnění péče o matku s novorozenými dvojčaty a v rámci výuky budoucích dětských sester.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta po ortopedických operacích
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Současný stav Současný rozsah ortopedie je nejen chirurgií pohybového ústrojí, ale také se zabývá diagnostikou vrozených vad, úrazy, nemocemi, poruchami metabolismu a jejich následky na pohybovém ústrojí. Po ortopedické operaci u dětského pacienta má velkou úlohu v péči o dítě dětská sestra. Napomáhá dítěti překonat nepříjemnou situaci a snaží se minimalizovat fyzické a psychické komplikace. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou dítěte. Vhodnou ošetřovatelskou péčí se dá zmírnit bolest, utrpení a strach dítěte. Cíle práce V této diplomové práce jsme si stanovili tři cíle. Prvním cílem naší práce bylo zmapovat informovanost dětí před ortopedickými operacemi a během hospitalizace. Cílem druhým bylo zanalyzovat spokojenost rodičů během hospitalizace. Třetím cílem bylo zhodnotit důležitost psychické přípravy dětí na operaci a hospitalizace rodičů při celkovém vnímání hospitalizace dítěte. Metodologie Pro empirickou část bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku, jak v papírové, tak v elektronické podobě. Výzkumný soubor tvořilo celkem 104 respondentů tj. 52 rodičů a 52 dětí. Byli to rodiče a děti z vybraných dvou nemocnic a dále také z široké veřejnosti. Následně byly dotazníky statisticky zpracovány. Byla využita popisná analýza všech otázek a byly testovány čtyři stanovené hypotézy. Výsledky Bylo zjištěno, že většina dětí se cítila dostatečně informována před operací i během hospitalizace. Lze tvrdit, že vyšší informovanost od sestry značí vyšší pocit dostatečné informovanosti u dítěte. Dále z výsledků vyplynulo, že většina rodičů byla dostatečně informována sestrou a také že jejich celková spokojenost závisí na informovanosti dětí od sester. Z výsledků plyne, že edukace ze strany dětských sester v oblasti péče a manipulace s dětmi během hospitalizace je velmi důležitá a vede ke spokojenosti jak dětí, tak rodičů. Z výsledků dále vyplynulo, že je velmi důležitá hospitalizace dítěte s rodičem, kdy se 97 % dětí vyjádřilo, že byly klidnější díky přítomnosti rodiče. Taktéž to můžeme říci o rodičích, kdy přítomnost rodiče je samotnými rodiči vnímána jako velmi důležitý faktor zlepšující vnímání pobytu v nemocnici. Hospitalizace rodiče s dítětem je však závislá na věku dítěte, přičemž dítě ve věku 5 let a méně bylo s rodičem hospitalizováno vždy. Dále bylo zjištěno, že v porovnání s přítomností rodiče má psychická příprava (povídání, formou hry nebo pomocí herního terapeuta) podle rodičů lehce důležitější význam. To se potvrdilo i ze strany dětí, kdy je dle odpovědí zřejmé, že hospitalizaci snášejí lépe, pokud jsou na operaci připraveny. Závěr Z šetření vyplynulo, že většina dětí se cítila dostatečně informována během hospitalizace i před operací. Za velmi důležitou považuji psychickou přípravu dětí na operaci, a to se potvrdilo jak ze strany dětí, tak rodičů, kteří považují psychickou přípravu za jeden z nejdůležitějších faktorů. Hospitalizace rodiče i s dítětem je závislá na věku dítěte. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro dětské sestry pracující na příslušných pooperačních odděleních, mimo jiné i jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Rodičům a dětem může tato diplomová práce přiblížit dané onemocnění či péči o dítě po ortopedické operaci.
|
|
|
Multidimenzionální pohled na práci dětské sestry v ambulantní sféře dětského oddělení
PŘÍPLATOVÁ, Iveta
Práce sester na ambulanci patří k diskutovaným tématům. Důležitá je zejména souhra a spolupráce všech členů zdravotnického týmu. Samozřejmostí je i správná komunikace mezi všemi členy týmu a také komunikace s dětmi a s jejich doprovodem. Cílem diplomové práce je zmapovat práci dětské sestry v komplexním pohledu v ambulantní sféře dětského oddělení, spokojenost dětí a rodičů v ambulantní sféře dětského oddělení a navrhnout možná zlepšení pro ambulantní sféru dětského oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Diplomová práce je zpracována kvalitativně kvantitativním šetřením s použitím polostrukturovaných rozhovorů, dotazníků a pozorování. Výzkumným souborem byly sestry, lékaři, dětští pacienti a jejich doprovod na dětském oddělení, zdravotničtí záchranáři a také široká veřejnost. Rozhovory byly kategorizovány a zpracovány metodou tužka a papír. Dotazníky byly statisticky zpracovány. Skryté zúčastněné pozorování se zaměřilo na spolupráci a komunikaci sester z ambulance s ostatními sestrami, s lékaři, se zdravotnickými záchranáři, s dětmi a jejich doprovodem a spokojenost dětí anebo jejich doprovodu na ambulanci. Z výsledků práce vyplynulo, že pohled na práci dětské sestry je jak ze strany zdravotníků, tak široké veřejnosti, zkreslen - sestra je viděna hlavně jako poskytovatelka ošetřovatelské péče. Z výsledků dále vyplynula nutnost správné komunikace i znalost cizích jazyků. Práce zároveň posloužila ke zjištění nedostatků nebo návrhů na změny dětské ambulance Nemocnice České Budějovice a.s., včetně spokojenosti pacientů nebo jejich doprovodu při návštěvě, která závisí na době strávené v čekárně. Návrhy na zlepšení byly zpracovány, sepsány a předány managementu dětského oddělení.
|
|
|
Role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou
MEDVECOVÁ, Vladimíra
Současný stav: Vrozená katarakta je onemocnění oka, při kterém dojde ke zkalení oční čočky, následkem čehož je její neprůhlednost a porucha rozptylu procházejícího světla. U dítěte se projeví poruchou zrakových funkcí, které lze vyšetřit v závislosti na věku a psychickém stavu dítěte. Léčbou je odstranění zkalené oční čočky, následná korekce vzniklé dioptrické vady a následný výcvik a monitorování tupozrakosti. Cíl práce: na základě prostudovaných materiálů popsat role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou a specifika ošetřovatelské péče u tohoto onemocnění. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky:1. Jaké jsou role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou? 2. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě s vrozenou kataraktou? Způsob dosažení cíle: k dosažení stanoveného cíle bylo použito kvalitativní sekundární analýzy dat a dokumentů a následní syntézy získaných informací. K získání dat bylo využito rešeršních služeb Národní lékařské knihovny v Praze, Akademické knihovny Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, knihovny 2. LF UK a FN Motol v Praze a knihovny Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Dále byly prohledány mezinárodní odborné internetové databáze (Cochrane Library, Ebscohost, Medscape, ProQuest, PubMed, ScienceDirect, Scopus) a internetové stránky mezinárodních oftalmologických společností (The American Academy of Ophthalmologists, The Royal College of Ophthalmologists). Vědecké přínosy práce: míněným přínosem diplomové práce je na základě získaných dat poskytnout ucelený pohled na ošetřovatelskou péči o dítě s vrozenou kataraktou. Získané poznatky a závěry: poznatkem je zjištění, že i když je v odborné literatuře role dětské sestry v péči o dítě s vrozenou kataraktou opomíjená, dětská sestra v ní zastává nezastupitelnou úlohu ve všech formách zdravotní péče. Závěrem výzkumného šetření je definice rolí dětské sestry v péči o dítě s vrozenou kataraktou a popsání specifik ošetřovatelské péče o takto nemocné děti. Klíčová slova: vrozená katarakta; dětská sestra; profesní role dětské sestry; ošetřovatelská péče v pediatrii; oční vyšetření u dětí; dítě se zrakovým postižením; tupozrakost.
|
|
|
Informovanost rodičů a dětských sester o kojeneckém spánku
ŠIPANOVÁ, Renáta
Jednou z nejčastějších stížností matek v ordinacích dětského lékaře je stížnost na noční poruchu spánku, především u starších kojenců a batolat. Dlouhodobá nespavost dítěte negativně ovlivňuje pohodu rodičů a narušuje klidnou atmosféru domova.U malých dětí se často setkáváme s některými poruchami spánku, k nimž se nejčastěji řadí časté noční probouzení a prodloužené usínání. Proto by o problematice spánku měli být rodiče informováni již na novorozeneckých odděleních, podobně jako o kojení.Cílovou skupinou výzkumu tedy byly matky kojenců a dětské sestry pracující na novorozeneckých odděleních a v primární pediatrické péči. Cílem bylo zjistit informovanost dětských sester a rodičů o kojeneckém spánku a vytvořit edukační materiál pro dětské sestry. Výzkumné šetření probíhalo s využitím snow ball technique, hloubkových rozhovorů s matkami a s použitím dotazníku s otevřenými otázkami pro sestry. Sesbíraná data byla následně přepsána, kodována, a odhalená data byla zpracována metodou rámcové analýzy. Výzkumný vzorek tvořilo 7 matek nespavých kojenců a 7 matek spavých kojenců. Sestry byly vybírány záměrně podle pracovišť na novorozeneckých odděleních a u dětských lékařů v primární péči se zaměřením dětská sestra. Výsledky: Rodiče získávají informace o kojeneckém spánku nejčastěji na internetu, z odborných knih, matky od kamarádek. Na informace o kojeneckém spánku se sester spíše neptají. Výzkum ukázal, že zdrojem znalostí sester jsou nejčastěji vlastní zkušenosti s vlastními dětmi. Sestry také využívají bohatých zkušeností díky dlouholeté praxi. Dále se v této problematice vzdělávají v odborných knihách, seminářích a nechybí ani internet. To, co sestry radí matkám při problému s kojeneckou nespavostí, bylo ve výzkumu uvedeno ze dvou pohledů. První byl pohled sester a druhý pak pohled matek. Překvapivě zde došlo k nesrovnalostem, hlavně u sester z primární péče. Intervence, které sestry udávaly, se shodovaly s fungujícími technikami na uspání kojence. Oproti tomu některé intervence, které popisovaly matky jako radu od sestry, svědčí spíše o neznalosti nebo nezájmu některých sester. Z výzkumu vyplynulo, že kvalita kojeneckého spánku může být do jisté míry ovlivněna tím, jaké informace dostanou rodiče již na novorozeneckém oddělení od zdravotnického personálu, protože ten je nejpovolanější v tom, aby tyto informace poskytoval. Matky ale nejčastěji volí jiné zdroje. Výzkum ukázal, že matky i bez porady s dětskou sestrou většinou instinktivně volí správné techniky k uspání neklidného nespavého kojence. Tyto výsledky vybídli k vypracování edukačního letáku pro sestry, který informuje o správných postupech a vhodných technikách k uspání neklidného nespavého kojence.
|
|
|
Historie a současnost vzdělávání dětských sester a jejich postojů k vlastní profesi
ZMEŠKALOVÁ, Stanislava
Diplomová práce se zabývá historií a současností vzdělávání dětských sester a jejich postojů k vlastní profesi. Prvním cílem bylo vyhledat informace týkající se vzdělávání v ošetřovatelské profesi v českých zemích se zaměřením na péči o děti a vytvořit přehled o vzdělávání v profesi dětská sestra. Druhým cílem bylo zjištění postojů dětských sester ke své profesi. Dotazovány byly sestry, které se pro povolání rozhodly po ukončení základní školy a vzdělávaly se kvalifikačním studiem, a sestry, které se pro povolání rozhodly až po ukončení střední nebo vyšší zdravotnické školy a vzdělání dosáhly specializačním studiem. Posledním cílem bylo porovnat tyto dvě skupiny sester a posoudit, zdali jsou mezi nimi rozdíly. V teoretických východiscích práce byly nejprve vymezeny základní pojmy, jako je definice vzdělávání, vzdělávání v ošetřovatelství, profese a postoj k profesi. Dále bylo pracováno s dokumenty souvisejícími se vzděláváním od vzniku ošetřovatelského školství až po současnost. Kapitoly o postavení ošetřovatelského personálu a jeho uplatnění, se zaměřují na vývoj vztahu k profesi a utváření postojů k ní. Ve výzkumné části práce jsou prezentovány informace související se vzděláváním získané z archivních dokumentů, literatury, zákonů a vyhlášek. Výsledky lze využít jako podklad pro vytvoření edukačního materiálu zaměřeného na historii oboru určeného pro vzdělávání dětských sester pro posílení jejich identifikace s profesí. Dále jsou v práci uvedeny rozhovory se současnými dětskými sestrami, ve kterých vyjadřují své názory na působení v oboru a své postoje k vlastní profesi. Výsledky rozhovorů jsou zdokumentovány a seřazeny tak, aby bylo možno posoudit, zdali existují mezi těmito skupinami rozdíly. Předpokládané rozdíly mohou být využity k dalšímu šetření zaměřeném na oblast postojů k profesi. Verifikované poznatky by pak bylo možno využít při vzdělávání dětských sester s cílem vytvářet jejich žádoucí postoje k profesi.
|
host ::
RSS.